Prvky armatur snižující hygienická rizika

Kontaminace přes ucpávku ovládacích prvků

V současnosti nenajdeme jediný případ, kdy by byla ve výběrovém řízení požadována odolnost ucpávky vřeten a ovládacích čepů proti podtlaku, resp. vakuu. Pokud je nějaká specifikace ucpávky uvedena, tak obvykle formou popisu její konstrukce. Na rozdíl od Německa se u nás u žádné vodárenské společnosti nesetkáme s požadavkem na odolnost ucpávky (resp. celé armatury) na odolnost vůči podtlaku 0,01 MPa (90% vakuum).

Kdy je to důležité? Především při zaplavení armaturních šachet během náhlých povodní či silných deštích, nástupu spodních vod a při poruchách. Voda, která zaplaví armaturu, může při náhlém poklesu tlaku v potrubí proniknout přes ucpávku a těsnění pod víkem a kontaminovat vodovod.

Používání antibakteriálních pryží

V Německu je používání antibakteriálních pryží vyžadováno legislativou. Německé sdružení vodáren a plynáren (DVGW) vydalo v listopadu 2007 predikát W 270, který definuje, jaké pryže a s jakými vlastnostmi je možné použít pro rozvody pitné vody. Tím je vyřešena problematika kontaminace vody nežádoucími mikroorganismy, jejichž kolonie by se mohly rozvíjet na pryžových dílcích.

Také česká legislativa zná pojem antibakteriální pryž, a proto není nutné tuto pryž ve výběrových řízeních výslovně požadovat. ČSN EN 16421 (Vliv materiálů na vodu určenou k lidské spotřebě - Stimulace růstu mikroorganismů) popisuje 3 různé metody měření biologické kontaminace, mezi nimiž je i ta, která je ve vazbě na predikát W270 používána sdružením DVGW.

České vodárenství je celosvětově na velmi vysoké úrovni a je s podivem, že výše uvedené vlastnosti nejsou pro armatury v rozvodech pitné vody požadovány. Nejedná se totiž o nic, co by omezovalo konkurenční boj - všichni dovozci armatur musí standardy DVGW v Německu splňovat.

Přehled